Ahoj Aneli,
„nauč se s tím“- s noutbukem, ať jsi občas s námi. Téma se asi za chvilku zase změní, ale jak vidíš, nejsi v tom sama. Člověku se těžko žije s vědomím, že selhal. Já se s tím taky potýkám, vždycky ten pocit vystrčí růžky, když ho nejmíň čekáš. Musíme se s tím prostě nějak srovnat. Jak se říká: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se – běžela jsi přece, jak jsi dokázala v tu chvíli nejlíp! Držíme Ti se vším palce, brzy ahoj :-)
Za „cvoky“ Ester.