Díky tomu že jsi přesně popsala, jak to bylo, můžu napsat, kde podle mě byly chyby. Záleží na tobě, jak to přijmeš,

"Když se narodil Honza, byla řečí číslo jedna u nás doma čeština."

Ano, tak to mělo zůstat. Děti by bez problémů získaly angličtinu z okolí.

"Jenže miminko potřebuje, aby se mu i četlo. České dětské knížky jsme tenkrát neměli"

Máš pravdu, miminko potřebuje aby se mu četlo. České knihy a videa jste si měli opatřit.

"Metoda "maminka česky, tatínek anglicky" se neosvědčila."

V prostředí s dominantním jazykem (jazykem okolí, angličtinou) je nejlepší, když se oba rodiče drží menšinového jazyka (češtiny).

"a já měla pocit, že Honza potřebuje komunikovat s okolím a k tomu angličtinu potřeboval."

Angličtinu by bez problémů nasál z okolí, i kdyby padaly trakaře.

". Tak jsme zkusili sudé dny české, liché anglické."

"Takže jsme vymysleli nové pravidlo - doma mluvíme česky, venku a ve společnosti anglicky. "

Opakovaně jste měnili postupy. To je chyba.

Takže, teď se na mě hněváš a přemýšlíš jak můžu vědět že mám pravdu. Já nevím zda mám pravdu. Je to můj názor. Vychovávám své dva syny tady v České republice anglicky, i když angličtina není můj rodný jazyk. Opírám se o odbornou literaturu, a o úspěšný příběh jiného člověka, který něco takového dokázal. Zatím se dokonale daří, aby starší syn mluvil anglicky a česky stejně dobře - česky na něj mluví jeho matka. Takže spoléhat se na odbornou literaturu se mě osobně vyplatilo. Chtěl bych tě pozvat na web www.bilingualbaby.eu, kde najdeš spoustu užitečných informací.