Johanko,
Přečetla jsem Váš příspěvek a z některých věcí mi bylo opravdu smutno. Moc hezky jste to napsala. Je fakt, že pokud by maminka rodila třeba ve Vrchlabí, tak by to vše probíhalo asi jinak. Ale jeden fakt je, že v našich porodnicích, kde je ještě přirozený porod tabu, existují jen dvě možnosti a to, že se buď maminka odevzdá a to byl případ i té Vaši kamarádky, nebo je asertivní a prosazuje si své. Ať už formou porodního plánu či tím, že si sama řekne co chce. Vůbec neříkám co je dobře a co špatně, ale pro některé mamky je přijatelnější zkousnout to co se jim nelíbí a v rámci klidu jsou ochotné se podřídit, což by třeba pro vás nebo pro mne přijatelné nebylo. Jak píšete důležité je poskytnout podporu, pomoc, rady a úlevu rodící ženě, ne manipulaci. Ale i my co ženy doprovázíme, bychom měly mít na mysli, že není tak důležité co si o vedení porodu myslíme my a jak by se to líbilo nám, ale co hlavně prožívá ta žena a jak to přijímá a hodnotí ona. A pokud rodící, ženy budou volat po změnách, věřím že přátelských porodnic pro matku i dítě bude víc. Pro nás je to výzva, abychom maminky informovali a učili je věřit sobě, že to dokážou a že je dobré říct si co chtějí, protože ani ta nejhodnější porodní asistentka neumí číst myšlenky a věřím, že mnohé se dá domluvit i v našich klasických porodnicích. Přeji všem maminkám krásné porody a zdravé a spokojené děťátka. Jana