Vloni dostal Matýsek k Vánocům lyže, ale plácání báboviček ze sněhu bylo daleko zábavnější. Vendulku už vloni lyže nadchly (od pohledu). Letos jsme je oba aktivně zapojili do lyžování tak, že jsme rovnou podnikli výjezd do hor, kde měli před sebou plno živých příkladů. Vození na hůlce se nám neosvědčilo z toho důvodu, že obě děti přitáhly hůlku na hrudník a doslova pod ní podjely, pokud jsme je mírným tahem usměrňovaly k jízdě vpřed, pouštěly se. U Matýska se nám nakonec osvědčila jízda od lesa k lesu s počátečním bržděním do protisvahu, později jsme přidali delší oblouk a po třech víkendech výjezdů bezpečně sjede mírnější kopec se přesným zastavením tam, kde potřebuje a ne tam, kam ho to doveze. Vendulka byla od začátku mnohem nadšenější lyžař než její bráška, mírný svah zvládla bez pádu (a bez zatáček) během 20 minut, důležité je neustále připomínat "ručičky na kolínka". Teď s ní sjíždím kopce mezi svými lyžemi, pouze jí v zatáčce tlačím na kolínko, vrstevnici zvládá sama. Na tréninkových loučkách zvládá jízdu na laně (pořídili jsme starší horolezecký sedák, tím, že objímá stehna dítka, lze předat pokyn k zatáčení přes lano) i s hodně velkými oblouky. Pokud se mi rozjede, vždy mám možnost ji přibrzdit. Vlek zvládají oba bez pomoci pouze lanový, pomu jsme ještě netestovali.
Oba mají letos bazarové vybavení, délky lyží 70cm a 90 cm a samozřejmě přilby!
Všem rodičům přeji především pevné nervy a hodně trpělivosti, nám se to vyplatilo.
lucka