U nás je to také tak, že já jsem přísnější a důslednější než manžel. Není to extrém, že on by byl hodný na hraní a já zlá na výchovu. Ale ta větší benevolence u něj je. Není to ovšem úmyslné, je to spíš proto, že si někdy vůbec neuvědomuje a někdy neví, jak by to měl řešit, protože je s dcerou méně než já, takže neví, co a jak na ní zabírá, když zlobí a nenapadají ho přiměřené tresty. Např. mně když se dcera nechce oblékat po koupání a místo toho skáče po posteli, tak vyhrožuju, že např. nepřečtu pohádku, vyhodím bonbony apod. Když tohle dělá manželovi, ten se naštve a odejde a čeká, až se ona vyřádí a přijde za ním. Takže nemůžu říct, že by jí ustoupil - třeba jí honil apod. Jenže když jsem u toho já, tak mně tenhle druh trestu nevyhovuje, protože ona pak bude skákat dlouho, rozdovádí se, bude špatně usínat a bude volat mně, abych za ní chodila, ne tátu. Takže mně jeho způsob řešení "problémů" nevyhovuje, ale nevím, co s tím :-)