Ahoj, moje zkušenosti s FTN Krč jsou následující: gynekologické sestry a doktoři jsou super na oddělení i na nadstandartu (byla jsem na obou). Při porodu taky všecko v pořádku, je to sice snad jediná nemocnice kde se platí epidurál, ale zato ho provádějí opravdoví profíci a zkrátil mi porod (prodila jsem za půl hodiny po aplikaci) takže to byla opravdu dobrá investice. Zato pediatrické sestry a doktoři jsou naprosto příšerná zkušenost. Jsou to vyhořelí lidé bez empatie. Měli jsme problémy s kojením, miminko se neumělo přisát na moje prsa, měla jsem ragády a pak ještě kandidu, takže kojení nesnesitelně bolelo. Všechno jde ale snést, když jsou na vás lidé milí, vstřícní a mají pochopení. Sestry mi ukázaly dvě polohy pro kojení a daly mi příručku. Jenže naučte se kojit z příručky...Je pravda, že se mi snažili určitou dobu miminko pomoct přiložit, když mi to ale už několikáté něšlo, začala jsem pro ně být problémový pacient. Bylo mi řečeno, že nemají jenom mě a že na mě nemají čas. Zděsila jsem se - a teď co - na pokoji máte dítě, které je hladové a závislé na vašem mléku a vy mu nemůžete dát najíst. Čím úporněji jsem se snažila, tím víc to nešlo a nešlo. Prosila jsem sestry, ať se mnou mají trpělivost, že to budu zkoušet a kojit chci, jen že to dělám poprvé v životě a oni celý život. I když bylo jasné, že se dítě nepřisaje, čekalo se na desetiprocentní úbytek váhy. Po dvou dnech hladu moje dítě milostivě dostalo příkrm ovšem pouze ve dne. Doslova celou noc řvalo hlady.Nevím, jestli tyhle medoty jsou všude, ale přijdou mi jako ze středověku. U každého přiložení dítěte sestry obracely oči vsloup, že to dělám špatně a že se dostatečně nesnažím, až jsem měla pocit, že skládám maturitu. Říkala jsem si, že musí existovat nějaké fígle a že to musí jít.Nakonec jsem řekla, že kojit nebudu, jinak by mě nepropustili a moje trápení by pokračovalo asi dodnes. Po šesti dnech jsem měla pocit, že odcházím z koncentračního tábora. Doma jsem si objednala laktační poradkyni a ta se mi poprvé v klidu a beze spěchu a stresu dvě hodiny věnovala. Řekla mi, že s mýma pidibradavkama a širokým prsem je to velký problém pro miminko vzít prs do pusy. Ukázala mi klobouček, přes který jsem kojila dva měsíce s příkrmem. (V porodnici mi sice půjčili obrovský klobouček, přes ten to ale nešlo, tak toho záhy nechali). Taky mi ukázala, jak oblafnout křičící miminko prstem, což sestry asi neuměly a rvaly mi řvoucí mimino k prsu. Věřím tomu, že kdybych jsem si ji objednala do porodnice, všechno by bylo jinak. Přeju vám, ať tohle není váš případ. Můžete si stokrát přečíst o správné technice kojení, ale když jste nervózní a vystresovaní, tak je to nanic. Nejdůležitější je pohoda a tu já jsem v Krči rozhodně nanašla a je mi moc líto. Snad by se vyplatilo nějaké laktační poradce do porodnice najmout, ulevilo by pacientkám i sestrám..