No, bývám nechápavá, takže je to možné, že jsem nic nepochopila , ale reagovala jsem na věty jako: "To jste vy, to je vaše dětství, váš život. Nejste jenom dnešek, ale i včerejšek, vše patří k vám. " Se kterými tak úplně nesouhlasím. Nejsem stejná jako jsem byla v deseti, a nemusím schovávat všechny své sbírky obalů od žvýkaček, známek a podobně. Stejně jako písanka z první třídy mě nedojímá a o mě osobně nic neříká.

Stejně tak věty o tom, jak je skvělé krámování a nevyhazování všelijakých sbírek. Kdybych se tím řídila, nebydlíme ve svém panelákovém bytě my jako rodina, ale věci. Lidé se vyvíjejí a mění. Věci nepovažuji za postatné.

Já jsem nechápavá, ale myslím, že mé věty alespoň měly hlavu a patu a myšlenku. Za to ty, jsi si Martino , jen plivla bez argumetu.