Zdravím,
tak jedna laktační poradkyně mi radila, že to záleží na okamžiku, kdy budu přesvědčená, že noční kojení není potřeba a rozhodnu se, a Lucinka bude mé přesvědčení následovat. Dle jejího názoru v tomto věku není nutné noční kojení a je to přechodná záležitost a po každém jídle přes den taky ne.
Na laktační lize mi řekli, že kojení 3x v noci je v tomto věku ještě možné a pokud nejsem vysílená, tak to tak mohu nechat bez obavu z doživotních následků na stravovací návyky či jiné:-). Pokud se dítě budí pomalu, převalování, kňourání a pak teprve pláč, budí se potřebou (hlad, žizeň, mazlení) a je lepší, když se neprobere a dostane prso. Pokud to už nechci, doporučili mi návštěvu psychologa a hledání šetrného způsobu nočního odstavení. Ale vyptávali se mě, jak moc jí a pije přes den. Taky se dítě může budit např. příchodem matky do místnosti nebo když jdu já v noci na záchod - to můžu potvrdit.

Ženský mí radily
- suchý vzduch v místnosti, dítě má žízeň
- chybí mu máma a chce lidské teplo:-) (není náš případ, spí s námi)
- nechat vyřvat nejlépe s pomocí tatínka
- že to přejde samo
- že budu mít mazánka a vytvářím v ní návyk na sebe a jídlo či pití v noci.
- pevné obětí (v leže) může uspokojit potřebu kontaktu.

Moje máma si myslí, že má Lucinka přehozený jídlení režim, jí více mléka v noci, protože jí málo přes den.

U nás nastal posun - Lucinka se ze dne na den rozjedla přes den, začala snídat, k obědu a večeři sní 190g jídla, ať kupovaného či domácího. Vstává jen 2x za noc, což je pro mě fantazie:-)) a přes den pije mléko taky jen 2-3x. Zkoušela jsem ji místo prsa ukonejšit, šlo to, hlazení po tvářičce a obětí ramene, ale budila se po hodině a to bylo nad mé síli, tak jsem jí dala zase napít a spala 3 hodiny.

Došla jsem k závěru, že ji budu povzbuzovat k jídlu a pití přes den a budu jí to zasycovat např. kaší. A kojení prostě nechám na ní. Když se s tím smířím a nejdu proti ní, je to snažší, prostě se napije a spíme obě dál. Když se s tím snažím bojovat, tak se já rozčílím a stejně to nevyřeším. Ještě mě napadla souvislost s tím, jak moc se vyspí přes den, jestli není přespaná a nemá pak horší spaní.
Pořád mám tak nějak pocit, že by si to měla rozhodnout ona a tím odpadá rada laktační poradkyně, že bych to měla rozhodnout já. Navíc u nás není noční bašta přechodná záležitost. Až budu moc na prášky, zvážím návštěvu psychologa. Či psychiatra, dle duševního stavu:-). Teď chodím aspoň spát zároveň s ní, abych se dostatečně vyspala. Občas ji opravdu místo jídla ukonejším, ale pokud nepomůže obvyklé pohlazení hned, dám jí rovnou prso.
Dneska jsem nešla spát s ní a už byla 2x vzhůru, takže se asi moc nevyspím ani zbytek noci. Potvrzuje to moji teorii o málo jídle přes den, dneska snědla asi 1/3 co obvykle:-(.
Děkuji všem za rady, podporu a zájem:-). Mateřství je úžasné, jen občas na palici. Eva