Kazi, tak nase cesta vlakem probihala asi takhle - do prvni zastavky sedel hezky na zadku, ani nedutal (az mi to pripadalo divne :-) ) Ale co nasledovalo, kdyz se vlak rozjel, to uz bylo na me moc. Kdyby slo lozit po svetle, tak na nej vleze, dvere se musely prozkoumat zakonite vsechny a nechapal, ze i kdyz vlak zastavuje, jedeme dal a nevystupujeme. Jeli jsme asi pul hodiny do Zoo.
Zpatecni cesta uz byla horor od zacatku, protoze vlak byl plny, tak jsme jeli s jecenim, do toho zase dvere a dvere a dvere... Jet takhle tri hodiny, to si nedokazu predstavit.

S autobusem byly nase zacatky asi jeste horsi, vubec jsme totiz netusili, ze by to mohl problem. Vubec jsem to jeceni nechapala. Az kdyz jsme meli vystupovat na zastavce pred konecnou a vystoupili vsichni lidi, tak se uklidnil. Tak jsem schvalne jela dal az na konecnou a byla stastna, ze neplace a smeje se. U nas je problem asi ten, ze kdyz vyhodnoti "situaci" za dobrou, tak je klid, ale kdyz ho neco rozladi, je z toho jeceni. Ted uz vim, ze nastupovat do plneho dopravniho prostredku je problem skoro vzdycky, ale do prazdneho, nebo malo plneho je celkem OK.