Gothic, nejdřív asi tolik, že je mi moc líto, jaké zažíváte Ty i Leri problémy se spánkem. U některých dětí s PAS pomáhá k lepšímu spánku dieta - jinak jednoduché "výchovné" řešení asi neexistuje. Věřím, že tato epizoda bude přechodná a co nejkratší...
Jsem ráda, že v Tobě kniha dr. Thorové nevzbuzuje černé myšlenky a že se Ti zdá být užitečná! Určitě děláš dobře, že si pro zamýšlené vyšetření odškrtáváš příznaky.
Kombinací příznaků PAS je nepřeberně. Ne všechny ale mají stejnou váhu. Neporozumění mluvené řeči a chybějící gestikulace je přece jen trochu vážnějším znakem než dobrá mimika nebo zájem o nové věci... Ale počkej se vším na dr. Krejčířovou. Leriho jsem neviděla, můžu se jen domnívat.
U nás to bylo co do "pasujících" a "nepasujících" znaků asi takto: Syn mluvil (sice strojeně, ale velmi "moudře"), gestikuloval, hrál si - ne sice s vrstevníky, ale vedle nich (v čemž jsem neviděla problém), rád jezdil na odrážedle, krásně stavěl ze stavebnic... Faktem je, že ho třeba bavilo neustále pouštět a zastavovat vodu, ale kde by mne napadlo... I když byl dost svéhlavý, jiné autistické rituály neprovozoval.
Zkrátka tehdy (ve věku dvou - tří let) bych těch "podezřelých" rysů u něj moc nenašla. Všechno se začalo klubat časem. Vlastně až v jeho předškolním věu jsem viděla, že je v porovnání s ostatními dětmi jiný. Pro tu jeho "jinakost" jsem ale měla své docela logické vysvětlení. Když klukovi diagnostikovali LMD a nanesli dobrou prognózu, neměla jsem důvod ke znepokojení. Ale jen jistou dobu....
Ale každý příběh je jedinečný. U někoho se vývoj zhoršuje, u jiného zlepšuje. A podle toho, co píšeš a přes všechny problémy a potíže bude Leri jistě ten druhý případ! Určitě se můžeš těšit na podobné chvilky radosti, které popisovala třeba Pepe - a které můžou přijít úplně skokem!