Můj názor je,že se vše až příliš zveličuje.Důležité je v těhotenství,nekouřit,nepít a žít jakž takž zdravě.Bohužel né každá matka má bezproblémové těhotenství a porod.Nemůže si však vyčítat,kydyž se příroda zrovna nestaví na její stranu a musí těhotenství trávit v nemocnici,udržovat mimi apod.Já měla první těhu dost složité a druhé pohodové.Přesto,že jsem diabetička už 20 let a píchám si denně inzulín šla jsem do toho i podruhé.Oba kluci uřvaní jak ďas a já se pořád ptala ,kde jsem udělala chybu.Nějaký porodní plán mi byl k ničemu,porod vyvolávali v 38t,přesto,že kluci měli 3,5kg.Je prostě taková papírová praxe a přesto nejede vlak.Ani jednou jsem se neotevírala porod byl dlouhý a nevedl k ničemu-nakonec jsem pokaždé skončila na císaři.A co jsem mohla dělat.A přesto kdybych tohle všechno věděla dopředu půjdu do toho i když nemůžu rodit normálně.Na tom přece život nestojí.
Ale tak to prostě nejde.Dříve by se spoustu dětí vůbec nenarodilo,ženy hodně potrácely,je to otázka toho kam až může člověk zajít ve snaze mít děti.je to mnoho otázek a dalo by se nad tím dlouho a dlouho polemizovat.Je jasné,že při postižení dítěte žena řeší otázky -proč.Ale takové bude řešit celý život.Možná se na mě budete zlobit,ale hodně článků tady a na těch serverech těhotenství apod,jsou pěkné nesmysly.akorát člověka zblbnou,znervózní,vyděsí.Já mám 3vysoké školy a snažím se brát život jak jde a žít dle svého nejlepšího vědomí a svědomí-víc už udělat nemůžu .Je moc věcí co nikdo z nás neovlivní a má se proto trápit ?NE!