No souhlasím s váma, že realita se dost liší od filmu, ale v úplně jiném směru: tak jak jsem porod znala z filmu, tak jsem z něj měla strach, ale skutečnost byla taková, že jsem bolestivé kontrakce měla 30 minut a to jsem si rozhodně nemusela "sáhnout na dno". Byl to velmi krásný emotivní zážitek a myslím, že filmy porody přehánějí.

Přítomnost otce dítěte u porodu je neocenitelná z pohledu jistoty, že tam má člověk zastání, které bohužel v našich porodnicích často potřebuje. Mě to teda hrozně psychicky pomohlo, byla jsem úplně klidná a uvolněná, že se mě má kdo zastat a že tam nejsem sama.

Jiná věc je, že ne vždycky se dá bohužel spoléhat na to že dojedete: jako prvorodička jsem rodila 1h a cesta mi taky trvala 1h. Měla jsem štěstí v tom, že se porod rozběhl během mé kontroly v nemocnici (přijeli jsme na monitor), jinak bych porodila asi v autě. A to přitom v rodině žádné rychlé porody nemáme, syn vážil 4 kg a já jsem poprvé rodila ve 34 letech!!!