Podstatnou roli hraje i to, ze mesta prispivaji na jesle mnohem mene nez na skolky. To znamena, ze pokud po roce nebo dvou doma sezenete castecny uvazek (skloubit se da rozumne urcite napr. 6 hodin), tak ponesete pomerne vysoke naklady za svou aktivitu, napr. u nas stoji jeslovne 180,- Kc/den (tj. pri 20 prac. dnech 3.600,-) a k tomu jeste stravne asi kolem tisice. Pokud budete muset jit pouze na plny uvazek, a jeste platit 100,-/h za cizi hlidani (asi na jeste potrebne 2hodiny denne, pokud nejsou k dispozici babicky) tak jsou ve hre dalsi vydaje kolem 4 tis. Kc za mesic. Takze vy prestanete participovat na davkach a ze sveho zdaneneho prijmu mate pravidelny vydaj celkem kolem 8 tis. Kc za mesic vyplyvajici z realneho prikladu v nasem meste. Je jasne, ze tato aktivita zacina byt ekonomicky zajimava pro zeny s hrubym prijmem urcite nad 20 tis. Kc mesicne.

Takze muj zaver je, ze masivni vetsina zustava dlouhou dobu na rodicovske dovolene temer z nutnosti. Pokud by mela nastat masivni zmena, musely by se opravdu zredukovat rodicovske prispevky, motivovat zamestnavatele k vytvoreni castecnych uvazku, rozsirit pocet mist v jeslich a zrealnit jejich cenu v pomeru k prijmu, ktery je u 2/3 zen pod republikovym prumerem .... a verim, ze pak by se ekonomicka aktivita zen zmenila a tato aktivni politika by byla urcite levnejsi nez politika uspokojivych dlouhodobych davek.