No a řekla jsi, Viki, tohle svému muži ? Ví to ? Že jsi to řekla tady je sice bezva a je fajn, že o tom dokážeš takhle otevřeně hovořit, byť na netu, ale důležité je, aby o tvém problému věděl ten kdo je ti nejblíže, dá-li se to říci o tvém muži. Není to legrace a to co píšeš o své výchově v dětství, to je dost tristní čtení, ale musíš to dokázat. Tvůj muž musí vědět že ho miluješ a chceš, ale že ti cosi brání, musí slyšet tvé SOS. Zapomeň na hnusné pocity ze svého problému, ty za něj přeci objektivně nemůžeš, neřekla jsi si tak a teď mu nedám. Neříkám, že ti manžel přímo pomůže, třeba ano, třeba ne, ale budete na to dva a budete oba vědět o co jde. On se třeba taky přestane trápit, víš co se mu musí honit hlavou ? A taky musíš začít pracovat sama na sobě. Jestli ovšem opravdu chceš. To bude pro tebe dost možná křížová cesta. Musíš se naučit vnímat sex a erotiku jako něco krásného a naprosto přirozeného a ne jako něco, co se nedělá, co je fuj a co je třeba dělat po tmě a tvářit se,že nic.