Náš starší syn se naučil všechna písmena v 18-ti měsích. Pořád se ptal na jednotlivá písmena, byl neodbytný, my jen odpovídali na otázky. Spojovat do slov začal až před čtvrtými narozeninami, mezi tím měl spoustu jiných zájmů, všechny se ale týkaly "učení" - čísla, římská čísla, encyklopedie atd. A velmi brzy psal. Ve chvíli, kdy začal číst, to byla pro nás velká úleva, do té doby jsme byli ponořeni do knížek s ním. Měl specifické rysy chování od cca půl roku, u malých dětí je ale velmi těžko rozpoznat, jestli se jedná o nějakou poruchu. Okolo třetího roku jsem začala mít podezření na Aspergerův syndrom, psychologové mi to dlouho vyvraceli, doporučovali, abychom se věnovali činnostem, které mu šli méně - oblékání, zavazování tkaniček (to neumí dodnes, je mu sedm), s knoflíkama taky zápasí. Jenže nutit dítě do takových podle něho zbytečných činností, když se mu hlavou honí všechna hlavní města a vlajky světa, chemické vzorce, či slova ve všech možných jazycích včetně čínštiny, je velmi těžké. Před půl rokem mu byl skutečně diagnostikován Aspergerův syndrom. Pro mne to bylo jen potvrzení toho, co už jsem tušila delší dobu a svým způsobem i úleva...