Ja rodila prvně v září, přijela jsem kvůli odteklé plodovce, ale stahy nic moc. Tak jsem šla na čekat.pokoj a manžela poslali ještě do práce. Když dr.usoudil, že už můžu na přípravnu, volala jsem hned manžela, ať jede. A pak už to byl fofr - klystýr, oholit jsem se stačila sama ráno doma, jen jsem se opláchla (do sprchy už bych asi nedolezla, navíc jsem tam byla úplně sama, tak jsem se i trochu bála) a visení na žebřinách (to mi pomáhalo moc - uvolnit nohy a celý "spodek") a hulákání :-), dokud mě PA neodeslala na porodní sál. Jinak se prý bývá na přípravně tak hodinu. No, manžel stihnul dorazit až na sál, tak 10min. před narozením miminka. Ale musím říct, že jsem měla sama se sebou co dělat a ač jsem ho chtěla hlavně na přípravně, nijak jsem ho nepostrádala. prostě, všechno bylo trochu jinak, než jak jsem si to npalánovala a představovala :-)).
Jinak v Motole spokojenost, pravda, neměla jsem žádné komplikace a 3.den po porodu už jsem byla doma, ale hlavně pí.dr. byla úžasná a medika s ní jsem tam ani nevnímala...
Předchozí