Mě teda článek taky pomohl pochopit, proč se mi starší syn pořád motá kolem nohou. Snažím se s ním hrát, co mi síly stačí, i když mě to taky moc nebaví. Ale je pravda, že mě jeho "pomáhání" při domácích pracech dost ničí, a tak ho od toho asi moc odrazuju. Teď, co se nám narodil malej, jsem totálně v koncích. Když ještě celý den prospal, tak to šlo, ale už si taky vyžaduje nějakou pozornost, takže nestíhám. Kluci jsou od sebe rok a půl a i když jsme je chtěli mít brzo po sobě, tak už skoro šílím. Vždycky jsem tvrdila, že z mých dětí nebudou televizní čumilové, ale když třeba kojím nebo uspávám Filípka, tak jediné, co Matýska alespoň na chvíli zabaví, je jeho oblíbená pohádka na DVD. Myslela jsem si, že ho bude bavit mi s malým trochu pomáhat, ale on se o něj vůbec nezajímá. Možná trochu žárlí, i když je ještě docela malej. Zkusím některé tipy z článku i diskuze. Doufám, že mi jiný přístup pomůže a hlavně vydrží.