Už v průběhu těhotenství jsme s přítelem pravidelně navštěvovali kontroly u mého ošetřujícího doktora pana.Štefan Lyptay z jesenické nemocnice a ten nám stanovil termín porodu na 13.5 2002 ,ale tak se nestalo mé porodní bolesti nastaly až druhý den odpoledne 14.5.2002 v 13 hod. Stále se stupňovali a v 01:00 hod 15.5 2002 jsem měla kontrakce již co 3 minuty a tak jsme se rozhodli jet do porodnice,kterou jsme si z našeho blízkého okolí předem vybrali. Přijeli jsem asi okolo 01 :30 na příjem . hned jakmile jsem oba dva vstoupili do přijímací místnosti tak nás sestry hned chtěli oddělit ,že já budu absolvovat základní příjmací vyšetření bez partnera .Mě se to nelíbilo, chtěla jsem být stále v přítomnosti mého přítele a totéž chtěl i přítel,něměla sílu se nějak proti tomu ohradit, udělal to za mne přítel,ale sestry mu hned řekli, že jestli chce dělat problémy!!!! ne řekli ,ale pomalu po něm řvaly.Když uhájil, že bude moct být v mé přítomnosti, začaly rutinní záležitosti jako vypsání všech těch potřebných papírů. Po cca půl hodině přišel pan doktor, který mě měl vyšetřit. Jakmile mě vyšetřoval, sestra se hned ohradila na mého partnera, jestli se na to musí tak z blízka dívat...!!! podotýkám že na všech kontrolách byl můj partner vždy přítomen a já jsem si to přála.Po vnitřím vyšetření jsme šli do místnosti na ultrazvuk, kde nás vyšetřil. Až po tomto vyšetření se nám laskavě teprve představil náš doktor jménem pan Malík....!!!!!!!!!!!!!, neboť znal pana doktora z Jeseníku, kterého chtěl pozdravovat. Potom jsme se zeptali sestry, jestli je volný nadstandartní předporodní pokoj a ona nám řekla, že ne, že je objednaný jednou paní!!! Přitom při prohlídce porodnice nám bylo sděleno, že tyto pokoje nelze dobředu objednat!!Takže naše kroky směřovaly k normálnímu předporodnímu pokoji, který již byl obsazen jedním párem v zadní části ,která byla oddělená od naší části pouze zcela průhledným závěsem takže ,když chtěl partner druhé rodičky projít s ní ven do sprchy, musel kolem nás, navíc jsme na sebe viděli. Neměli jsme ani trochu soukromí, což nám bylo velice nepříjemné.Mám velice nízký práh bolesti a tak jsem se informovala o možnosti aplikace epidurálu ,bylo mi sděleno, že je noc a jediný anesteziolog ,který by byl schopen tento zákrok udělat má hlavní službu na chirurgii, byl tam prý i druhý doktor, ale ten s tím prý neměl žádné zkušenosti. Již při příjezdu jsem byla dostatečně otevřená pro tuto aplikaci epidurálu.Mému příteli se to nelíbilo, nechtěl mě vidět takto trpět, nabídl jestli by nesehnali alespoň nad ránem okolo páte hodiny nějakého jiného anesteziologa nabídl taxi a nějaký ten příspěvěk navíc ,jako příplatek přesčas ,ale byl striktně odmítnut,že to nejde a tak a !jak si vůbec dovoluje nabízet úplatek!Přítel věděl ,že mám nízký práh bolesti a tak se jen snažil mi od toho ulevit.Okolo půl šesté jsem už měla tak nesnesitelné bolesti, že když přišla kontrakce, mlátila jsem s celou postelí, přítel znovu zašel za sestrou a slušně ji poprosil, jestli by mi nemohli nějak pomoct. Ta přišla a řekla, že tu bolest musím vydržet . Přítel se s tímto nesmířil, zašel znovu ji poprosit o něco, co by mi ulevilo, přišla mi píchnout dolsin, což je droga, která mě uklidnila. Pořád mě nutili jít do sprchy,ale ta mi nedělala dobře. Když jsem vycházela ze sprchy, omdlela jsem.Chci podotknout, že jsem se do půl sedmé ráno neotevřela ani o centimetr více. Poté ráno sotva přišla ranní směna, přítel požádal znovu o možnost aplikace epidurálu anesteziologem . V sedm mi to aplikovali a najednou bylo po bolestech..byl to při kontrakci jen slabý tlak na konečník . Byla to obrovská úleva. S ranní směnou přišla i jiná staniční sestra paní Kyčerková, která se o nás začala starat . Byla moc příjemná, vše nám vysvětlila, co nás čeká, jak to vypadá .Musím říct, že po aplikaci epidurálu jsem byla plně otevřená za 3 hodiny!!!!! Byla to rychlost. Takže jsem se přemístili na porodní sál ,kde přišli na to, že budu muset jít na císařský řez, protože malý měl pupeční šňůru krátkou a obtočenou kolem krku a hrozilo při normálním porodu jeho přidušení. Takže mě v rychlosti oholili, připravili mě pro sál,ale nastalo další překvapení..přítel nemohl být u mě přítomen na operačním sále při císařském řezu..přitom v jesenické nemocnici, a je mnohem menší než ta ostravská, je to zcela pokud si to otec přeje možné,ale v Ostravě ne. Operace proběhla v pořádku a v 10:24 se nám narodil syn René. Měl 3.20 kg a 5Ocm..Můj přítel ho viděl až v inkubátoru po porodu. Na poporodním oddělení jsem byla umístěna na dvoulůžkovém pokoji, kde jsem celou dobu po porodu byla sama .Malého mi nosili na kojení a po třetím dnu jsem ho dostala už na pokoj. Další nepříjemné vystupování pánů doktorů jsem musela snášet při vizitách ,kdy jsem byla nazvaná "tou co nechtěla rodit!!!!!!!" Samozřejmě, že se nám vůbec skoro nikdo nepředstavil a neřekl nám, co se s náma děje . Tedy závěrem - už nikdy více rodit v Ostravě fifejdách. Nejde o to, jak máte zařízenou porodnici, pokoje,ale jde hlavně o lidský přístup a základní slušnost jako se představit a říct pacientovi, a těhotná žena je pacient, co se s ním bude dít atd. Chtěla bych poděkovat hlavně mému ošetřujícímu lékaři z jesenické nemocnice mudr.Štefan Liptay a personálu sestřiček na poporodním oddělení hlavně těm slovenským a taky sestřičkám z dětského oddělení fifejdské nemocnice.