S celkovým tónem článku nesouhlasím. Zdůvodnění je následující: Ženské vajíčko (neoplodněné) je živé. Mužská spermie je živá. Přesto neoplodněné vajíčko běžně umírá a odchází z těla podobně jako spermie, která neměla to štěstí, že dorazila včas k cíli. Spojením těchto buněk nevzniká hned v tu chvíli nic hodnotnějšího než čím byly tyto buňky samostatně před svým spojením. Vývoj ze zárodku po to, co nazýváme dítě, trvá ještě velmi dlouhou dobu - do té doby neexistuje jedinec, který svojí smrt vnímá jako vlastní újmu, protože prostě jeho myšlení není na takové úrovni, aby byl tak pokročilé úvahy schopen. Proto tvrdím, že ukončení života takového raného zárodku není ani zdaleka tak velký prohřešek jako zabití dítěte a v mnoha případech je tím nejmenším zlem, které je možno v dané situaci zvolit. Myslím, že stav, tak jak je u nás v ČR legislativně zakotven, tedy že těhotenství je možno ukončit v raném stádiu, je v pořádku a není třeba na něm nic měnit. Naopak, že je třeba vystupovat proti snaze tento žádoucí stav změnit (ať už tím či oním směrem, bylo by to k horšímu). Vycházím ze svého názoru, že určití míra násilí prostě k přirozenému pozemskému životu patří a je třeba ji psychicky unést.