Ivule, pocházím z malého hornického městečka, jsem 80 ročník. A opravdu tatínkové nevěděli. Zapojování do péče o dítě a domácnost bylo spíše nedobrovolné a kamarády zesměšňováno... můj táta se o nás straral (pracoval na směny, takže když měl odpolední, tak vařil on, ohlídal odchod do školy, nakoupil, umyl nádobí), ale nehrál si s náma, nechodil s náma na procházky, jen občas jsme šli všichni, za to si ráda vzpomenu, jak mě brával na houby už jako škvrně. Jo a vynášel koš, dokud matka neřekla, že už do kontejneru dosáhneme a musely jsme my holky.
A potkat tatínka u peditra? To se mi zadaří až v posledních několiak letech. Možná tu jsou tatínkové víc vytížení???(hospody praskají ve švech už dopoledne)