Vždycky se narazí na výborný nebo strašný personál.
Ležela jsem asi deset dní po císaři na nadstand., takže jsem celkem poznala všechny dětské i ženské sestry. Měla jsem velké problémy s kojením, hodně mléka, velká nalitá prsa, ale mimi 2700 gr líné sát, pořád jsem brečela a prosila všechny kolem o radu, hrůza. Pak jsem si v každé směně našla jednu hodnou sestřičku, za tou jsem lezla a té horší a nepříjemné jsem se obloukem vyhnula a fungovalo to.
Byla jsem asi pro ně pěkný opruz, navíc mi kojení šlo jedině pod dohledem v tom jejich hlubokém křesle, takže jsem na ně zvonila klidně i v noci, prostě jsem si řekla, jde mi JEDINĚ O DÍTĚ, musím to pro Kačku udělat a na všechny jejich kecy se vykašlat. Opravdu jde o vás a dítě a ony jsou tam od toho, aby pomáhaly !!!! Vy po pár dnech odejdete, ony zapomenou, přijde jiný opruz, ale vy musíte zdárně kojit.
Také jsem měla jeden konflikt s ženskou sestrou, kojila jsem na posteli, Kačka začla ublinkávat, do toho tam vlítla ženská sestra, at okamžitě zapiju antibiotika a ještě se změřím teplotu, hned ted, protože ona odchází domu, tak jsem si na ní stěžovala a ještě se mi omluvila.
Nakonec jsem to dotáhla tak daleko, že když odcházela nějaká sestra dětská či ženská domu, říkala mi tak at zítra slyším, že jste se rozkojila, všichni pak společně si předávaly informace o tom, kolik Kačka vypila, jedna dokonce volala z domova v neděli, aby se mne zeptala, jak jsme na tom, takže myslím, že stačí VYDRŽET, VYDRŽET...., nakonec to nejsou špatné ženské.
Další radu pro všechny novopečené maminky ohledně kojení, neposlouchejte ty jejich rady o tom, jak dodržovat 3 hodinové intervaly (to tam opravdu propagují), kojte jedině podle dítěte, jedině vy jste maminka a víte, co je pro mimi nejlepší.