odpověď Milka. Radit bych si konkrétně těžko někomu troufla, nejsem vystudovaný lékař, také nevím kolik je vám let. Spíš tedy budu mluvit o svých zkušenostech. Dnes už mi je 59 let. Možná, že to už všechno začíná i v rodině. Vyrostla jsem na malém městě, doma, ač bylo ústřední topení, jsem měli přes den 20 stupňů, v noci 18 i méně. Za každého počasí jsme mohli být venku, nevzpomínám si, že by matka měla strach, že se nastydneme a nijak zvlášť nekontrolovala co máme na sobě. Ani v tomto věku nemám na sobě žádný přírodní svetr, jsem antityp české postavy. Výška 170 cm, až do 53 let věku 54 kg, tedy velmi štíhlá, dnes 65 kg. Z velikosti 38 mám tedy 42, což je z doby komunistů nejmenší dámská velikost. Pravdou je, že od 20 let každý den doma cvičím půl hodiny hned ráno při otevřeném okně i když je venku mráz a už tehdy se docela pěkně zahřeji. Kdybych necvičila tak jsem už dnes na vozíku kvůli páteři, než bych běhala po doktorech, tak radši dělám prevenci jak to jen jde. Když si vybavím vedro v těch čekárnách u většiny doktorů nebo dokonce v nemocnici, to je úděsná představa. Co se týče tlaku, teprve po padesátce jsem se dopracovala na 120/80, což je ideální tlak. Vždy jsem trpěla nižším, tj. 100/70 a stejně mi stačila teplota v místnostech 20 stupňů a v noci méně. V dětstí jsem sice měla studená chodidla a zmrzlé ruce, to je pravda, ale řešila jsem to zase pohybem. My jsme ještě v zimě bruslili na rybníku, takže třeba i v minus 10-15 stupňů, tenkrát byly takové zimy. A přezout se z bot do bruslí bez rukavic (zašněrovat bílé vysoké boty) v tomhle mrazu, nebyla žádná legrace. Vyřešila jsem zmzlé ruce tím, že jsem se ani chvilku nezastavila, a za takových 20 minut mi bylo vedro a ruce v rukavících zteplaly, bruslit jsem chtěla, kdybych to nevyřešila, musela bych být v mrazech doma, jelikož by mě ty ruce i v beránkových palčácích snad mrazem upadly. Ale ne všechny děti měly tyto problémy. I v těchto mrazech měly ruce v rukavících teplé a nemusely se ani nijak hýbat. Ještě i dnes někdy v opravdu velké zimě řeším studené ruce, ale přidám na tempu v chůzi a za chvíli je vyřešeno, zteplají, takže nevím. Ale v tom zaměstnání, jak jsem psala, že bylo úděsně, tak bylo, opravdu mezi 26-28 stupňů v kancelářích, ale musím říci, že nejzmrzlejší tam byli právě ty nejtlustší baby. Takových 110 kg i výše, tak to asi v té tloušťce jenom nebude. Také mě vždycky vytočí názor, že když nesnáším vedra a stačí mi v místnosti 20 stupňů, tak mám určitě vysoký tlak, jak vidítě nemám. Nejsem tlustá, tlak mám dnes ideální a vedra nesnáším. Víme tedy obě, že je lepší se otužovat, ale! Při výhledu do budoucnosti si říkám, je to také moudré? Planeta se úděsně otepluje a nemyslím, že by se to zlepšilo. V létě mám i já v bytě 28 - 30 stupňů, bez ventilátorů bych už dávno zešílela, v práci naštěstí také jsou. Takže mají výhodu oproti nám ti, co jsou zvyklí mít tyto stupně doma i v zimě, pro ně je to normální. Vážně dost takových lidí znám, že si vytápějí na 28 stupňů, k těm bych samozřejmě nemohla jít ani na návštěvu. Tyhle vedra byly vloni 3 měsíce, letos nejméně také budou, do budoucna taková vedra mohou být i půl roku, trpím nepředstavitelně, takže se dnes ptám, udělala jsem to dobře, když jsem to takhle vedla i se svojí dcerou? Také ve vedrech trpí! Možná, že se s tím ani nezatěžujte, protože do budoucna na tom budete lépe než otužilí, kteří nesnášíme vedra, vím o čem mluvím, je to tak úděsný nápor na psychiku (není úniku před vedrem), že se někdy nedivím, že z vedra mohou i někteří lidé spáchat sebevraždu. Když je mi zima, obleču se, mohu i zatopit, ale co s vedrem? Já už nevím, jestli bych vůbec měla někomu radit, aby se otužoval, to už si bude muset každý zvážit sám, jestli pak ty vedra vydrží. Samozřejmě dokud budou ještě trochu zimy to jest mezi 2-5 nad nulou, tak budou pořád neotužilí nastydlí. Ale přežijou a těší se na letní vedra. Já už si dneska říkám: Mám před sebou ty nejstrašnější měsíce z roku. A v Praze hromadnou městskou ráno a zpět, v rozpálených ulicích, to se snáší daleko hůře než v přírodě. A v bytě 28 někdy až 30? To není veselá vyhlídka. Buďte nakonec ráda, že jste zmrzlá a těšte se tedy na letní vedra.