Jsem z Ostravy a před 15ti měsíci jsem s manželem rodila ve Vrchlabí. Tomu ale předcházela předporodní příprava, cvičení, plavání, louskání porodní literatury a také kolečko po místních-ostravských porodnicích včetně Třince. Do Vrchlabí jsme se také zajeli podívat a to v rámci dovolené, když už jsem byla těhotná a po zjištění všech informací z námi navštívených porodnic jsme se rozhodli pro porod ve Vrchlabí a jako zálohu pro Třinec.
Naším menším problémem byla poloha koncem pánevním. Věděli jsme, že to bude problematický porod, ale chtěla jsem to alespoň zkusit normálně, než se rozdone o císaři.(Ve Vrchlabí se rodí konce pánevní přirozenou cestou! V jiných porodnicích se jde automaticky na císaře) I proto jsme si vybrali Vrchlabí.Probíhalo to tak, že jsme se ubytovali ve 20 min. autem vzdáleném penzionu Barunka ve Vysokém nad Jizerou, kde jsme očekávali příchod našeho prvního dítěte. Jakmile začal porod, zbalili jsme se a odjeli do porodnice. Po zjištění kontrakcí (v sedě) jsme se ubytovali (jako v nějakém hotelu)do samostatného pokoje (manželská postel, dětská popstýlka, přebalovací pult, skříň na oblečení, stůl a židle, -vše v dřevěné úpravě, televize, vlastní koupelna - sprchový kout, WC, umyvadlo.) a první dobu porodní trávili v naprostém soukromí v našem pokoji. Občas přišla sestra vyslechnout srdeční ozvy miminka a přátelsky popovídat, jak to jde. Ještě musím dodat, že hned po ubytování za námi přišla paní doktorka Korbelářová a seznamovala nás s možným a pravděpodobným průběhem našeho porodu - možnosti při přirozeném porodu koncem pánevním - že je nejlepší rodit v poloze polodřepu s oporou, že bude porod déle trvat, že nedoporučují klystýr ani roztok YAL (který jsem měla sebou připraven), ale přirozené vyprázdnění, a co doporučují, co bude následovat po porodu atd. atd. Tento přátelský rozhovor mě příjemě překvapil a velmi uklidnil. Nakonec jsem ale rodila jinak, než jsme plánovali. Miminko si to rozhodlo prostě jinak : kontrakce nebyly dost silné, po dvanácti hodinách kontrakcí si mě převzal pan primář a dostala jsem Oxytocin pro zesílení stahů. Miminko bylo stále naštěstí OK, ale já už musela sednout (nemusela jsem ležet) na porodní stůl pro intenzivnější dohled.Celou dobu jsme měli puštěnou naši hudbu. Miminko vysunulo jednu nožku, ale druhou se nedařilo nahmatat a tak jsem byla po primářovém doporučení a za šílených (a asi normálně šílených) kontrakcí odvezena na sál (výtahem na lehátku)k císařskému řezu.
Dceru dostal manžel čekající za operačním sálem hned po porodu - nahatou, jen zabalenou do plínky, se setřičkama se přesunul zpátky do oddělení porodnice a setry mu vysvětlili, jak o dceru pečovat, oblékli ji společně a manžel ji choval a nosil a netrpělivě čekal, až mě přivezou. Pak seděli spolu vedle mé postele a až jsem se vzbudila po celkové narkoze (na epidurál nebyl čas), hned jsme dceru s pomocí setry přikládali k prsu. Celou noc jsem byla ještě připoutána (bolestí rány a infuzí)k lůžku, ale manžel byl přesto několikrát za mnou dceru nakojit. Ráno jsem již přešla do našeho pokoje a zbytek pobytu (celkem 6 dní)jsme trávili už společně. Měli jsme velký problém s kojením (asi jako každá druhá maminka), ale setry byly velmi ochotné v kteroukoliv denní dobu ( a to se jich u nás za těch 6 dní vystřídalo požehnaně !). Velmi pozitivní je také fakt, že pokud musí být miminko trochu přikrmováno, mají ve Vrchlabí banku mateřského mléka, takže miminkům nemusí maminky dávat Nutrilon apod. Navíc jsou miminka plně v péči matek, takže jsou vždy u toho, co se děje s jejich dítětem. Pouze jednou byla miminka odvážena na sono, jinak u toho je vždy matka nebo otec. Zajímavostí také je, že se miminka po porodu jen váží. Měření probíhá až v den odchodu a také se miminka nepopisují a nedostávají čísla. Není totiž důvod, když je mají matky u sebe...
I když jsem nerodila podle našich představ, byla jsem moc spokojena a vím, že bych jinde nebyla spokojenější. Proto pokud vše vyjde, budu rodit ve Vrchlabí zase, i když utratím za ubytování v penzionu (před porodem) a v porodnici pár tisíc. Opravdu to stojí za to !!!
Věřím, že tímto delším příspěvkem pomohu v rozhodování nejedné maminky.To bylo ostatně mým záměrem.
Barbora