Mám podobné zkušenosti. Můj vlastní porod v porodnici byl sice relativně rychlý, nicméně i tak ve me způsobil poměrně silný psychický otřes. Miminko jsem si přála, ale od začátku těhotenství jsem byla rozhodnuta využít možnost epidurálu. Bohužel při vlastním porodu v Motolské nemocnici mi bylo řečeno, že to zvládnu i bez něj. Ano, pan doktor měl pravdu - zvládla jsem to, ovšem za cenu doživotního traumatu z dalšího možného porodu. Svého syna mám moc ráda a moc bych si přála pořídit mu sourozence, ale už vím, že nejsem ochotna absolvovat další "normální" porod. Podle mě by měla být možnost o císařský řez požádat z vlastní vůle, i když samozřejmě po konzultaci s lékařem. Bolest cítí každý jinak a žádný člověk nemá právo ani schopnost posoudit bolest jiného člověka. Pořád slyšíme, že za svůj zdravotní stav je každý sám sobě odpovědný. Tudíž je i na mé odpovědnost zda císařský řez absolvuji a s jakým rizikem. Koneckonců ani těhotenství a porod jako takový není bez rizika a žena se pro něj v drtivé většině případů rozhoduje dobrovolně - tudíž dobrovolně dává všanc svoje zdraví a v případě zdravotních komplikací i zdraví svého dítěte. Myslím, že by tu měla být možnost volby, zvlášť v případě, že ne každý lékař je ochoten epidurál na přání rodičky aplikovat. Což se ovšem zjistí až při porodu a o to je psychický šok ještě o něco větší.

S pozdravem

Petra V.