Libiku děkuju, můj den začíná ráno pláčem, že jsem ještě neporodila-pokračuje telefonáty a dotazy známých zda už jsem porodila, místo oběda pláč, že nikdy neporodím, zatímco všechny už porodily, pak diskuse, kde obrečím všechny holky, které mě předběhly / ale přeju jim to opravdu /, odpoledne probrečím manželovi na rameni, večer výjezd do porodky, že nemám pohyby, když přestanu štkát, tak i nějaké ucítím, přijedu domů a vysílením usnu...zlehčuju to, ale to, že jsem začala koktat, jsem úplně dehydrovaná, protože nejím a nepiju - /markatně mi ubylo plodovky v následku tohoto /, mám špatný krevní obraz-vysoká srážlivost, nenaředěná krev tekutinou...nepatří to na tuto diskusi, ale nevím kam bych Ti odpověděla