Musím se Vám svěřit, že náš miláček (18 měs.) usne v osm - samozřejmě v naší posteli a po kolíbámí v polštáři a poté mu každou hodinu nosíme - sunar i s kaší, čaj, džus apod. Když mu některý nápoj nevyhovuje, tak ho po nás hodí zpátky. Samozřejmě že jsme vyzkoušeli a patřičně dlouho, oddělené spaní, také ignorování (asi v 5 min. v intervalech) jeho nářku a protestu. Protože má desetiletého bratra, školou povinného, tak stejně skončil vždy v naší posteli. Nezbývá než doufat, že se to (jak nám pediatři říkají) upraví co nejdříve po druhém roce. Jsme vzhůru každou hodinu.
S trpělivostí ke šťastnějšímu dětství našich dětí, zdraví
nevyspalá mamina
Předchozí