My jsme byly jako děti vychovány pravidlem, že jídlo není od toho, abychom o něm diskutovaly, ale abychom ho jedly. Kdybych někdy doma řekla, že "to nejím", tak by mě asi naši rovnou vydědili. To je v naší rodině stále něco nemyslitelného. Mám tři dospělé děti a kupu vnoučat, ale nikdo z nich by si nikdy netroufl říct, že něco nejí. To je zkrátka rozmazlenost a neúcta k jídlu.