mila petro, cetla jsem uz nekolik vasich prispevku, ale tento me donutil k reakci. kde berete pravo soudit druhe a obvinovat je z povrchnosti a touhy po uzivani si? pracuji jako asistentka vazne nemocnych a postizenych, staram se o umirajici, takze nemam pocit, ze bych nevedela nic o utrpeni a mela nedostatek soucitu a empatie. presto jsem loni podstoupila umele preruseni tehotenstvi, k vasemu prekvapeni bez fyzickych i psychickych nasledku. mam jeste ne uplne dolecenou uzkostnou poruchu a deprese. privadet na svet v takovem stavu dite by mi prislo vrcholne nezodpovedne. zvolila jsem potrat a do dneska nelitovala. nadale se venuji "uzivani si" = peci o nemocne a tvrde praci na svem uplnem vyleceni, abych se mohla stat vyrovnanou matkou stastneho ditete.