milé maminky a tatínkové, jsem ráda, že jsem narazila na tuto diskuzi.
je mi 30 let a v dubnu jsem porodila své první dítě, malého Davídka, kterého ze srdce miluji. Vůbec si nemyslím, že bych chtěla dítě dřív a můj porod byl absolutně v pohodě. Myslím si, že mít dítě před 25 rokem je opravdu moc brzy, to mívají většinou mladé slečny z vesnice či malého města, které nevědí jak se jinak realizovat. Neberte to jako urážku, ale mám spoustu takových známých, které se bojí, že se po dvacítce nevdají. Je to pěkná hloupost a co píše jedna paní, myslím Lada, že je to ted nový trend mít dítě později, tak to není vůbec trend, ale zcela normální věc na celém světe, jenom k nám se to dostalo až nyní, mladí byli spíše velice nezodpovědní, protože si udělali dítě a neměli ani kde bydlet a spoléhali na rodiče a na stát, že jim snad dá byt. Dnes to nejde. Takže žádný trend, ale nutnost.
Otec mého dítěte je velmi mladý, je mu 24 let a je na něm vidět, že se nechce vzdát jen tak svých snů. Jsem trochu zklamaná, vím že syna miluje, ale dlouho si s ním nevydrží hrát nebo mi pomoci, stále říká, že si počká, až bude větší a bude mluvit. Obdivuji všechny otce, kteří se o děti starají intenzivně a pomáhají manželce. Tak zatím a těším se na vaše nazory či rady, jak si pomoci.