Hezky den, nasla jsem tento dotaz, sice se zpozdenim, ale rada bych pripojila svou zkusenost.
Mam 5ti letou dcerku, ktera dle vyjadreni nekolika psychologu trpi extremni formou ADHD, velmi tezkym postizenim reci (dysfazii), poruchou autistickeho spektra, emocni poruchou.
Vite, mam pocit, ze snad nejtezsi je obhajovat chovani ditete pred okolim, ktere opravdu dokaze byt neskutecne krute. Dcerku jsem naucila omluvit se, kdyz treba nekomu slapne na nohu ... rekne: prominte, omlouvam se nebo pardon, automaticky slusne pozdravi atd... proste bojujeme jak se da.
Ale hlavne bych mile maminky chtela napsat, ze si myslim, ze nase deti z nas maji vice, nez deti, ktere jsou v poradku uplne. Proste ti rodice nemaji vlastne moc potrebu se diteti tolik venovat... protoze kam ho posadi tam to dite sedi... ja vlastne i v tom co dcerka ma nasla pozitivum...mam s ni uzasny vztah, hodne komunikujeme ... nebo se tedy snazime... ptam se ji, vysvetluji, ukazuji... Jsem na to sama... manzel je ridic kamionu a byva 2 mesice pryc a jen tyden doma, take abychom to vse zvladli.. ja totiz treba nedostavam ani korunu, protoze mi neuznali na dcerku prodlouzeny rodicovsky prispevek.
Jen vam chci poprat mnoho sil do boje... je to silene narocne... ale my je milujeme. Nenechme si nikym hazet klacky pod nohy... Katka
jinak se muzete tez mrknout na muj blog zamereny na ADHD a Tourettuv syndrom: http://kathyalp.blog.cz