se hlásím do diskuze. Studovala jsem germanistiku a bohemistiku v Berlíně a protože mám syna s Rakušanem, zajímalo mě také, jak postupovat ohledně dvojjazyčnosti. Váš přítel psycholog to trochu zjednodušil a nasadil vám tak brouka do hlavy. Z odborné literatury jsem to pochopila takto: jeden jazyk je pro děti vždy aktuálnější. A protože mají opravdu stejnou kapacitu jako my ostatní, jeden jazyk berou jako svůj přirozený a druhý nebo třetí jako komunikační. Ten se učí pomaleji, nejdřív mu rozumí, teprve potom přijde na řadu psaní a gramatika. Je to věda.