Před půl rokem jsem měla tu přednost, že jsem své třetí dítě mohla přivést na svět v CAP. Ačkoli to byl můj nejnáročnější porod, mohu nyní říci, že mi na něj zbyly jen ty nejlepší vzpomínky. Vzhledem k tomu, že mi odtekla plodová voda 25 hodin před rozběhnutím vlastního porodu, strávila jsem jeden den i na klasickém oddělení porodnice FN Bulovka a teprve potom jsem šla na CAP. Sestřičky i lékaři na porodnici byli velmi příjemní a vstřícní, žertovali se mnou v tom smyslu, že kdybych netrvala na tom, že porod nechci urychlit, mohla už jsem to mít dávno za sebou, ale žádné vysloveně negativní informace o CAPu jsem tam neslyšela, ani jsem nepociťovala jiný přístup kvůli tomu, že chci být ta "capová".
V CAPu o mě pečovala Zuzana Štromerová a s jejím přístupem jsem byla také velmi spokojená. Pomohly mi její rady i to, že dokázala vytvořit pocit, že porod je především věc matky. Byla jsem ráda, že v druhé a třetí době porodní je přítomen i lékař a že ten může v případě potřeby zasáhnout.
Pobyt na oddělení šestinedělí se mi také líbil a nemohu k němu mít žádné negativní námitky.
Proto mě velmi mrzí nyní probíhající spor, kterému, mám-li být úplně upřímná, příliš nerozumím. Zřejmě mi chybí dostatečně objektivní informace.
Přeju oběma stranám, aby se jim podařilo nalézt východisko, které by bylo přijatelné pro obě strany i pro budoucí maminky, které se chtějí pokusit o co nejpřirozenější porod. Záměrně říkám pokusit se, protože mi připadá, že v dnešním světě jsme již tak velice vzdáleni přirozenosti, že se to každému i přes maximální snahu nemusí podařit. Umístění takového oddělení, jako je právě CAP, přímo v nemocnici, mi tedy připadá naprosto optimální.
Doufám, že zvítězí zdravý rozum a ne osobní neshody nebo finanční hlediska.

S pozdravem
ing. Dana Pražáková
Praha 10