Ziji jiz nekolik let v USA a pred deseti mesici se mi zde narodila holcicka. Bydlime na ostrove Martha"s Vineyard (15,000 obyvatel - vyjma turistu) a nemocnici tu mame malou a prumernou co se tyce moderni vybavenosti pristroju (tezsi pripady jsou prepravovany vrtulnikem do Bostonu).

I ja jsem ale rodila sama zvlast v plne vybavenym pokoji s TV, rozkladacim kreslem pro tatinka, koupelnou, kuchynkou, na posteli, ktera snad mela vic ovladani nez muj TV ovladac doma. Sestricky byly skvele. Po porodu me prevezly do pokoje, kde jsem take byla sama. TV byla samozrejmosti. Tatinek mohl prespat kdykoliv, pokud byla druha postel v pokoji volna. Rodinne navstevy byly vitane kdykoli, miminko jsem si mohla nechat v pokoji take jak jsem chtela. Pokud jsem se chtela prospat, mohla jsem ho dat sestram. Jelikoz oddeleni bylo male (4 pokoje po dvou a nikdy vice nez 4 rodicky najednou), mela jsem silenou vyhodu toho, ze jsem mela neustale k dispozici minimalne jednu sestru cely den a noc. Kazdych 20 minut jen tak nakoukla, jestli neco nepotrebuji, upravila postel, vypla TV ci dolila caj...Pri prvnich kojenich vzdy asistovala, aby se ujistila, ze spravne kojim. Ani nevim, kde s chvalou prestat... Citila jsem proste, ze sestricky, ktere tam jsou, prace opravdu bavi, o rodicky jevi opravdovy zajem, jsou vzdy usmevave a klidne, coz jsem jako nervozni prvorodicka hodne ocenovala.
Take jidlo bylo vynikajici, mela jsem vyber z vice jidel. Po par dnech, kdyz jsem mela obcas hlad i mezi jidly, sestry vzdy mely v lednicce neco navic, z ceho jsem si mohla vzit.
Ma posledni vecere pred odchodem domu byla "slavnostni" - se zakuskem a sampanskym (pro tatinka). Rodice, kteri se prijeli na novy prirustek podivat a v nemocnici byli 2x denne, jen nevericne kroutili hlavami a nataceli na kameru, aby to mohli ukazat doma.

Uz se tesim na muj pristi pobyt.