Dobrý den, ráda bych pozdravila maminku "malého tornáda", mám doma taky takové rok a půl staré stvoření. Ale už jsem se smířila s tím, že je to normální chování, protože tohle dítě je moje klidnější dítě, starší syn byl a dodnes je mnohem větší číslo, je nebezpečný okolí, sobě i zboží v obchodě, na zastávkách, návštěvách, z jedné MŠ nám ho po dvou týdnech vrátili jako nezvladatelný element a podobně, což naštěstí ten mladší není, byť zrovna teď sundávání z výšek zabírá nemalou část dne:-)
Díky paní psycholožce se mi alespoň částečně osvěčila suverenita, která je při zkoumání a dobývá okolního světa vlastní obou mým synům, nejsme totiž úzskostlivá ani ve vztahu k nim a,až na výjimky, ani k okolnímu světu. Takže snad se to u těchto děti časem překlopí do toho, že si budou dokáží poradit se situacemi, které je budou v životě potkávat.