Maminkou bohužl ještě nejsem a doufám, že se mi to kdy vůbec podaří. Ve vyškovské nemocnici mi po laparoskopické operaci diagnostikovali endometriozu. Toto onemocnění může zapříčinit neplodnost. O tom mě po operaci nikdo neinformoval a já měla velký strach se zeptat. Byla jsem pro nedostatek místa uložena na oddělení šestinedělí. Když jsem slyšela a
viděla ty roztomilá miminka, hnaly se mi slzy do očí, protože jsem netušila, co se mi vlastně v břiše stalo a jaké to bude mít následky. V současné době končím hormonální léčbu a doufám, že se mi můj sen o miminku splní. Už teď si s optimismem plánuji jak to asi vše bude probíhat, jak se bude jmenovat apod. Přemýšlím i o porodnici. Možná je to v mém současném stavu přehnané, ale prostě se mi to honí v hlavě. Ve Vyškově byli skvělí lékaří s příjemným přístupem. I když si mohli najít chvilku, aby mi mou nemoc lépe vysvětlili. Ale chápu jejich zaneprázdněnost. Co mě ale dost šokovalo byl přístup sester. Při pobytu se mi stalo nemálo zarážejících věcí. Byli mi vynechána antibiotika, několik hodin po
operaci jsem se musela jít sama osprchovat, několik dnů jsem ležela na zakrváceném prostěradle. Na vynechání antibiotik jsem upozornila a bylo mi řečeno, že toho mají sestry prostě hodně a že se to může stát
. já to chápu, ale proč bych na to měla doplácet já? A tak se rozmýšlím. když se to povede, kde přivíst miminko na svět. Ve Vyškově mám velké obavy z chování některých náladových a naprosto neochotných sester. Bylo to nepříjemné a já mám obavy, že bych to zažila znouvu.