Přístup sester se podle mého názoru spíše zhoršil - rodila jsem na konci roku 2003 a i když bylo pár neochotných a nepříjemných, zbytek to vyvážil, vždy se bylo koho zeptat,poradit se.Hlavně jsme se zeptat nebály. TeĎ, po druhém porodu , to už byla katastrofa. Sestry dávaly najevo, že je hrozně obtěžujeme už svojí přítomností. A nejen sestřičky v důchod. věku, ale i např. slečna nebo paní Šnajdrová nás "Srovnala" tak, že jsme jen nechápavě zíraly na zavřené dveře... Přitom jsme se jen chtěly zeptat na kojení, s kterým jsme měly obě problémy. I ty, které jsem si pamatovala jako ochotnější, nyní už vstřícné nebyly. Připadalo mí že mají nějaké problémy i sestry mezi sebou. Ale jinak díky za vaše názory, já jsem si myslela, že jsem jen přecitlivělá. Nemohla jsem se dočkat, až budeme moci domů.Těch pět dní mi připadalo nekonečných. ..Mi vadily úplně stejné věci - to, že se nepříkládá dítě k prsu na sále, že ho hned odnesou, že při problémech vás sestřičky počastjí spíš ironickou poznámkou, než že by poradily. O zbytečném buzení ani nemluvě, od rána od pěti to bylo na pokoji jako na nádraží, neustálé někdo chodil, bochal dveřma .....sotva se dítko uklidnilo, už jsme ho zas museli budit..O tom, že je odnášeli bez toho, aby řekli kam a proč a po jejich vrácení na pokoj výsledky vyšetření (i když jsme se odvážily zeptat) ani nemluvě.TAky jsme při výběru porodnice hleděla spíš na porodní oddělení a na pokoje na odd. šestinedělí, teď vím, že to byla chyba.Třetí dítě neplánuji, ale určitě bych šla rodit jinam.