Člověk je hodně ovlivněn vlastním dětstvím,životem,přáteli a nejbližším okolím.Jsem ze 3 holek a segry mají zase holky,jen já mám dva kluky.Taky s nimi mám nejvíce problémů,jsou divocí,svéhlaví,tvrdohlaví.Naši vždy toužili po klukovi-pokračování rodu sedláků-:)Nyní.když má můj otec 75r říká,že je rád za ty 3holky.Vždy když potřebují jsme pro ně.Myslím si,že rodiče kluků dost často zůstávají na stáří sami.Snachy vždy více tíhnou k své rodině-matce a tím pádem k tchýním méně a vždy ji se svou matkou srovnávají a ta nemá šanci-i když je super tchýně.Ale máma je máma.Chlapi toto tak nepociťují a proto neřeknou své ženě-víš já mám taky matku ....bla bla....
I já se bojím doby kdy mi ukluci utečou do světa za svoji rodinou....toužím po dceři,která mi bude nablízku i ve stáří,která mi půjčí vnoučata,která si příjde polakat na mé rameno.Bohužel žádná dcera už nebude-nejde to.jasně jsem ráda,za své 2zdravé kluky-co by za to jiný dal,ale červíček uvnitř občas zahlodá.Myslím si,že každá máma touží po dceři-po vztahu matky s dcerou.A navíc myslím si,že jejich výchova je tak nějak lehčí.Znám spoustu rozvedených mamin s kluky v pubertě-šílenství.Kluk potřebuje mít vzor otce a když ho nemá je zle.matka nemá šanci.
Nechci nikomu podsouvat svůj názor ,ale myslím si,že každá máma touží podvědomě po dceři a otec po synovi-není potom páreček ideální kombinací?Blahopřeji komu se povedlo-:)E