Asi mám štěstí, ale já žádný takový reakce neznám. Fakt se docela divím, že tady taková diskuze vznikla, vůbec sem netušila, že takový problém, jako je upřednostňování kluků, existuje. Já sem první dítě chtěla holčičku, manželovi to víceméně bylo jedno, ale když zjistil, že to bude holka, byl moc šťastný, a od té doby, co se narodila, je jenom jeho :o)Už v těhotenství sme oba byli tak šťastní, manža se moc chlubil, že bude mít dcerku, a tak nikoho ani nenapadlo říkat něco o klukovi. Můj taťka když zjistil, že bude mít vnučku, skákal po pokoji jako klokan, strašně se těšil, a teď se stal jejím vrchním fotografem :o)No a vlastně všichni z toho byli nadšení, nevybavuju si jediný případ, kdy by nás někdo politoval, že nemáme kluka.
Teď se snažíme o druhý a znovu chceme holku. Když se nás někdo zeptal, co bysme teda chtěli, a řekli sme že zase holčičku, tak se tomu vůbec nikdo nedivil.
Takže vaše zkušenosti sou pro mě surová realita, a já to ňák nechápu... mě by teda strašně mrzelo, kdyby mi manžel vpálil, že holku tak ňák nechtěl...to by pro mě bylo strašný.