Ahoj Vlasto,

tady jsou moje zkušennosti: císařský řez byl v našem případě neplánovaný, miminko se dusilo a šlo o to, dostat ho co nejrychleji ven. Rychle mě uspali (asi nějakým dryjákem, protože jsem pak měla pocit, jako bych měla dýchací cesty celé popálené)a rozřízli mi břicho příčným řezem těsně nad chloupky. Jizva je dlouhá 13cm, teď už prakticky vybledlá (bledne od krajů k prostředku)a nezřetelná. Když jsem se probudila, měla jsem zavedenou cévku do močového měchýře a drenážní hadičku, která z rány po řezu odváděla krev. Strašně to bolelo, ale díky injekcím tlumícím bolest se to dalo vydržet. Zato jsem po nich byla trochu mimo. Prvně jsem vstávala asi po 14 hodinách (maminky s jiným typem narkózy po plánovaném CŘ vstávali asi po 24hod.)a šla se za pomoci sester osprchovat (s kapačkou ještě zavedenou do ruky). Tedy "šla" - sestra mě podpírala, protože se mi děsně motala hlava, dělala jsem drobounké krůčky jako stařenka a bolel mě opravdu "celý člověk". Cévku, drén i kapačku mi odstranili po asi 24 hod. První jídlo (kaši) jsem dostala třetí den v poledne. Poměrně silné bolesti jsem měla asi čtyři dny, pak už se to dalo vydržet bez injekcí, hlavně proto, že se spustilo mléko a nechtěla jsem Danečka krmit sedativy. Stehy mi vytáhli sedmý den. Celkově mi připadá, že porod "císařem" nic moc, rozhodně to není bezbolestná pohodička, a i když jsem ráda, že to medicína umí a mohla tak mého chlapečka zachránit, docela ráda bych si to příště zkusila normálně. Mimochodem - neprošla jste některá oběma typy porodu a nenapsala malé porovnání?