Já i manžel jsme si přáli první holčičku - a povedlo se /manžel je sám ze tří kluků, tak chtěl asi změnu/. Hodně lidí říká, abych byla ráda, že mám holku, že jdou vždycky k mámě. Kluka prý holka odvede.Druhá dcera se narodila až 5,5 roku po první a už jen proto jsem chtěla zase holčičku.Když už jsou tak dlouho po sobě, ať jsou aspoň stejného pohlaví. Známá se ptala, kdy zaděláme na toho kluka. Když jsem jí odpověděla, že nezaděláme, že jsme rádi za holčičky, tak řekla, že to říká každý a že mně to nevěří. Prý aspoň táta musel nutně chtít kluka. Jinak prý není normální!? Chápete to?Přitom se říká, že chlapi chtějí kluky, ale jejich miláčkové jsou holky.Což tedy není náš případ.Když to vidím kolem sebe, asi na tom něco bude.Sice jsem s druhou dcerou byla na "plodovce", pohlaví jsme si nakonec říct nechali, ale rozhodně to nebyl důvod, proč jsme chtěli zas holčinu. Přála jsem si to mnohem dřív. No, známá má dva vnuky - že by závist? P.S. Kdybych měla místo holčičky zdravého kluka, byla bych šťastná taky!