moje dítě si oblíbilo ZRNOVIŠTĚ. Vzpomínala jsem, s jakým nadšením jsem coby dítě nořila ruce do obrovských pytlů s obilím. A protože jsem byla městské dítě, byla to pro mě vzácnost - dostala jsem se k tomu je příležitostně, při návštěvách příbuzných. Tak jsem pro své dítě vytvořila ZRNOVIŠTĚ. Místo rýže poslouží blíže neurčený počet kilogramů pšeničných (a jiných) zrn. Je to jiné než písek. Takové... uspokojující. Nevím,jestli je za tím ukrytá energie zrn, připravených klíčit, růst... ALe není to písek. a je krásné se v tom prohrabovat, válet. :-)