sama v zásadě nejsem proti porodům doma, ale poté, co jsem sama porodila zdravého klučinu už nejsem taková odvaha. Porod probíhal velice pomalu, nakonec nám před císařským řezem zachránily nějaké ty injekce na zrychlení, protože při kontrakcích už jsme ho ztráceli. Nevím, jestli by doma porod probíhal lépe nebo ne, protože já jsem byla sice vyčerpaná, ale jinak v naprosté pohodě a porodní asistentky se mohly strhat, aby mi udělaly co největší pohodlí. Dostala jsem dokonce čokoládu - pochybuju, že by ji tam pro maminky fasovaly :)) Nakonec vše dobře dopadlo a já měla to štěstí porodit normálně, být při tom a zažít ten okamžik. Jsem ráda. Nyní k věci: Kdybych rodila doma - do porodnice to manžel stihl za 6 minut, takže je asi blízko, a něco se zkomplikovalo, jak bych se do té nemocnice dostala já, to opravdu nevím. Znamenalo by to 3 patra po schodech, kus cesty k autu, pak ta cesta a z auta ven atd. To vše v situaci, kterou si ještě živě pamatuji a v níž jsem nemohla už ani chodit, ani sedět (to vadilo miminku), ani provádět žádnou jakoukoliv další aktivitu, jak jsem byla vyčerpaná a v bolestech. A kdybych se snad rozhodla doma porodit do vody, jak by mě při komplikacích z té vany tahali? Opravdu si to neumím představit. Někdy bych se ráda dočkala toho, že budou normální porodní domy, tam bych porodila ráda. V pochodě, pohodlí, ale s určitou pjistkou za sebou pro případ potíží. Ale doma? Nejde jen o zapadlé horské vesnice, protože já sama teď nejlíp vím, že když byl problém dojít z pokoje na sál, těžko bych se plazila k autu. Budu ráda, když mi k tomu napíšete své názory. Je mi líto, že tu dávám zapravdu těm zlým nelidským a pohodlným doktorům :)), ale nyní již vím, že kdybych poslechla své přesvědčení a rodila doma, pravděpodobně bych své dítě ztratila. Není to příliš krutá daň?