Moje dcera má dvanáct let. Je velmi bystrá aktivní atd. Ovšem nedělá žádné sporty. Chodí do výběrové sedmé třídy s rozšířenou vyukou matematiky fyziky, chemie a informatiky. Od páté třídy si našla svůj cíl a snaží se ho následovat. Chce být doktorkou. My ji to s ženou moc nerozmlouváme. Ve škole ji nemají rádi, proto, že se pořád hlásí a má všechny ukoly. Nosí moderní oblečení a snaží se zapadnout. Oni ji však nechtějí přijmout mezi sebe. Ja chodím pozdě domů a nemohu ji věnovat více času. Ona vůbec není v pubertě jako ostatní žačky. Je sice poleno na tělocvik, ale umí pracovat na počítači. Naše rodina ji chápe jako dospělou, ale stále je to malá holčička. Ve škole si z ní utahují že je tlustá, ale na mou duši není. Říkají to proto, že už neví jak ji ublížit. Ale jak má úkol a ostatní ne, tak se můžou přetrhnout o to, kdo je větší kamarád.
Co si o tom myslíte? Odepište mi prosím. Děkuji.