Ahoj všem nastavajícím maminkám,
přála jsem si rodit, pokud možno, přirozeně. V Neratovicích jsem se domluvila s konkrétní porodní asistentkou i lékařkou, které toto moje přání podporovaly. Bohužel nakonec nemohly shodou okolností k porodu ani jedna z nich, takze jsem rodila s lidmi, které jsem neznala a neznám jejich jména dosud, protože se mi nepředstavili. Porod jsem měla nekomplikovaný a poměrně rychlý, ale z podpory personálu jsem byla zklamaná. Po přijetí do porodnice a ubytování na jednolůžkový pokoj (zhruba v poledne) si nás už nikdo moc nevšimal. Ve čtyři hodiny mi začaly intenzivni bolesti, takže jsme se s partnerem vydali na sesternu. Dostala jsem Yal gel, což bylo přijemné a pak už jsme šli rovnou na sál. PA nás sem odvedla a bez dalšího vysvětlení odešla, což ve mně vyvolalo paniku. Celou dobu byly kontrakce pohodové, ale v tuhle chvíli se to změnilo, byly pro mě velmi bolestivé, dlouhé a téměř bez přestávek a já jsem nevěděla, co se děje. V podstatě první doba porodní proběhla téměř bezbolestně a najednou jsem zřejmě skočila do druhé doby a nebyla jsem na to psychicky připravená. Potřebovala jsem, aby se mnou PA komunikovala, ale k tomu bohužel nedošlo. Takže jsem křikem přivolala personál, dostala vynadáno a začaly pokyny - tlačte, tlačte, tlačte. Po hodině byl synáček venku a byl to skvělý pocit. Bohužel nakonec byl potřeba nástřih, což bylo z celého porodu jediné, co pak dělalo potíže, protože hojení trvalo docela dlouho. Hned po porodu jsem se cítila poměrně dobře, Filípka jsem měla až na pár minut, kdy ho umyli a zkontrolovali, pořád u sebe a na jednolůžkovém pokoji nás nikdo nerušil. Dětské sestry byly milé a vždycky pomohly, když jsem za nimi zašla pro radu. Pediatři byli také pohodoví a vše důležité vždy vysvětlili. Takže velmi chválím dětskou péči.
Když se vrátím k porodu, nedovolili mi jinou polohu než v leže s nohama na opěrkách, které nebyly ani seřízené. Nebýt toho, že mě partner zvedl do sedu a celou dobu mě podpíral, asi bych v této poloze nedokázala tlačit vůbec.
Lékař nejevil moc zájmu a šití bylo dost nepříjemné. Bylo znát při porodu i později při vizitách, že svoji práci ani ženy nemá moc rád. Bylo mi řečeno, že vnější stehy vypadnou po sedmi dnech, ale nevypadly ani po čtrnácti, takže mi je musel vyndat můj gynekolog, který konstatoval, že by samy nevypadly a zřejmě spletli materiál.
Teď už jen spekuluju, ale mám pocit, že mi nařídili tlačit příliš brzy a měli jsme ještě počkat. Na hodinové silové tlačení jsem nebyla připravená.
Porod jsem měla snadný, ale ta poslední hodinka na sále, kdy už jsem byla pod dohledem lékařského personálu, mi tento zážitek pokazila. Kvůli nástřihu jsem měla pocit selhání, že jsem nedokázala porodit sama.
Je dost možné, že s jinými lidmi bych byla s Neratovickou porodnickou péčí spokojenější.

Bára