nechci vas mim prispevkem desit, ale se zlinskou pirodnici mam jen neprijemne zkusenosti, presto muj druhy porod bude opet tam....
Zacalo to nastupem ve 32. tydnu kdy jsem citila bolesti, ale po 3 dnech me poslali domu, pak vec 38.tydnu jsem byla hospitalizovana pro zvyseny tlak ale zase jen 3 dny, pak jsem zacala pravidelne 1 tydne navstevovat rizikovou poradnu u p. doktorky Henčlove, ta pri kazde kontrole tvrdila ze to porad o nicem nevi. A byl tu 42.tydewn tehotenstvi, kdy jsme se domluvili ze pokud se pres vikend nerozrodim tak v pondeli nastup na vyvolani....A v nedeli ve 23hod, jsem sla na zachod a videla jsem ze jsem zacala jemne krvacet, zacali malinkate kontrakce ale to bylo jako by nic, presto jsme kvuli krvaceni jeli do nem, cestou jsem zacala krvacet silneji. Manzela samozrejme posali domu a me dali prasek na spani, tan ale nezabiral a zacaly vetsi bolesti, kvuli kterym jsem nemohla ani ulezet.takze jsem zacala chodit po chodbicce u boxu, to ale sestrickam vadilo, tak me dala do vany na boxu....bylo asi 11.30 poledne kdyz mi p. doktorka Nováková prisla pichnout vodu, ktera byla zelena a to samozrejme nebylo dobre. Asi koloem 13.30 prisla na kontrolu p. doktorka Henčlová, ktera mi pretrhla blanky, a kolem 14.30 jsem se konecne dockala meho manzela, ktery se sem pres zlinskopu zacpu nemohl dostat drive. A mohla jsem zacit rodit, rodila jsem asi ve 4 polohach, ale porad to neslo, nakonec na zadech setricka zakricela rodime a sebehli se kolem me hejna doktoru a sestricek, asi uz vedeli, ze se neco deje, a tak jsem po hodine usilovneho tlaceni konecne porodila naseho prvorozeneho tak dlouho ocekavaneho syna, o ktereho jsme se snazili asi rok....Bylo tam ALE....hned si ho brali bokem. BAla jsem se co se deje, ani se nehybal, ani neplakal, proste nic, asi po 15minutach za mnou prisla doktorka, ze maly bohuzel byl asi 12.min. bez kysliku a ted je v inkubytoru napojeny na pristrojich....a nastali tezke casy cekani, a ejhorsi na tom bylo, ze mamina vedle me na pokoji chovala svoje miminkoma ja si nase malinke mohla jen pohladit, prvni pochovani bylo po mesici a to jen asi na 30 min, a jeste se vsema hadickama ktere mel na sobe. 24.11.2007 ho prevezli do Brnenske detske nem. tam ho dali o 80% lepsiho stavu a konecne po2,5 mesicivh jsme si maleho mohli odvest domu, s tim ze papal prs sondicku a musela jsem ho odsavat /hleny/, to pro me nic nebylo, jsem sestra, ale divejte se na to jak vam dite trpi....Vsechno se ale zacalo obracet k lepsimu, byl v pohode, po 14 dnech doma zacal papat nejdrive strikackou nekdy z lahve a pak ze lzicky, i kdyz tomu nikdo moc neveril. bylo to super, jenze se tam jak to byva obevilo zase to ALE.... Bylo 12.5.2007 papali jsme pred pripravou na prochazku, kdyz v tom se stalo co jsme nikdo tak bzzy neocekavali, byl to posledni den kdy jsem si mohla meho chlapecka naposledy pochovat,odesel mi tise v me naruci.....V brne nas na to pripravovali, ale nikdo ani vrchni lekarka z Brna, na kterou budu cely zivot vzpominat, protoze pro nas udelala strasne moc, to necekala...ted se chystam v listopadu zase na porod, pujdu zase do zlina, ale nenecham na sebe sahnout p. doktorkou Henčlovou, budu jednat jen s primarem, Adamíkem a Mackem, ti uz me znaji, p. doktor Macko, velmi uznavany a dobry lekar....Muj nazor je tykovy ze kdyby lekari zasahli driv nebo i v drivejsim terminu, tak mohl byt nas maly chlapecek porad s nami a hrat si s ostatnimi detmi.