Roni, máš pravdu...znám spoustu lidí, kteří přesně takhle otěhotněli. Ve chvíli, když to všechno vzdali, spoléhali na umělé otěhotnění a ono to prostě samo vyšlo. Jenže ono nad tím nemyslet právě nejde. Nezabírá vůbec nic. Snažím se dělat jiné věci, ale je to pořád dokola. Asi jsou to hormony. Prostě jsme ženské, které chtějí mít děti a co je na tom špatného. K čemu vlastně žena je?? Aby měla, rodila a starala se o děti. Vždyť i v přírodě je to tak?? Jen to prostě někdy trvá....a to nás více štve.
Jinak já své pocity, deprese řeším s jednou paní, která se zabývá kineziologií. Je to fajn. Už jsem tam byla 4x a dnes tam zase jdu. Kdybys o tom chtěla vědět více, klidně napiš: lenculda@post.cz
Holky jsem ráda, že vás tu mám, protože v tom nejsem sama a my se musíme vzájemně podporat a říkat si, že ono to vytoužené mimi přijde, jen bude trošku vymodlené. Ale my jsme silné ženské, které to všechno zvládnou a o to pak víc budou ty nejšťastnější mámy na světě : o )))