děkuji moc za váš příspěvk. Téměř okamžitě po otěhotnění jsem se rozhodla pro porod přirozený a jelikož v lednu to do Vrchlabí asi nezvládnu, vypadá to na porod doma s asistentkou z CAP. K tomuto rozhodnutí mi velmi dopomohl pobyt v Motole na gynekologicko konzervačním oddělení, kdy se mi ve třetím měsíci doma udělalo zle, zavolala jsem si záchranku a protože bydlím na Praze 5, převezli mne do motola. Páni ze záchranky byli super, drželi mně, když viděli, že nemůžu chodit..ovšem jen co odešli a nehali mně na příjmu, nastala hrůza. Swestra i doktor na mne štěkali otázky, ale mně bylo tak zle a neustále na omdlení a na zvracení,že jsem ani nemohla mluvit, natož si po 4 mšsících vzpoenout, kdy jsem měla naposled menstruci. Následoval řev: jaktože to nevíte? a ste vůbec těhotná? nahlas, neslyšim!mne neustále nutili opakovat údaje,které jsem jim dávno řekla. Dotazy typu: ste vdaná? a s kym teda žijete? Sama. a adresu příbuzného ( dala jsem jim adresu babičky) a vy teda bydlíte u babičky? ne,sama...byly dost ponižující a zbytečné,hlavně mi bylo pořád hůř a hůř, sestra mne poslala pro moč a já jen tak tak došla na záchod po svých..následovalo vyšetření neurvalým doktorem s větami typu: co brečíte? nebrečte!to, že mi je stále hůř a sotva lezu, nikoho nezajímalo. Dnes jsem přesvědčená,že zle mi bylo hlavně z nic...následoval pobyt na pokoji,kam v noci s pravidelnými ranami dveřmi vtrhávala sestra, dali mi infúi, aniž by mi řekli proč a s čím, nikdo nevěděl, co mi je a když se asi o půlnoci objevil doktor z příjmu, zeptal se mne, jak mi je. řekla jsem, že když zvednu hlavu,je mi na omdlení.Tak ji nezvedejte! jak mám dojít na záchod, mi nikdo nevysvětlil...
vše pokračovalo dál s tím, že nikdo neví, co mi je a infuzi mi pro jistotu budou dávat dál, proti nevolnosti jsem dostala čípek. To byl další problém- ohlásila jsem alergii na laktózu a další bílkoviny, ovšem jídlo jsem dostala s těmito alergeny a v čípku byl taky alergen. Když jsem si stěžovala, zahřměla sestra:no, čípek jste odmítla, tak vám bude špatně...z jídla jsem dostala zácpu a alerickou reakci, kvůli které jsem musela zůstat v nemocnici ještě déle...
zkrítka, vrátila jsem se v horším stavu než ve kterém jsem tam jela, nikdo stejně nic nezjitil a hlavně jsem viděla, jak se chovají k matkám, které tam odrodily, jak odvážejí miminka na noc a že tam pobíhá jediná nepříjemná sestra...a rozhodla jsem se, že do Motola už nikdy....zvlášť ne rodit...jen doufám, že nebudu mít komplikace a že mně tam nepřevezou, Motol je evidentně oblíbený...při čtení článku jsem se musela smát, bylo to přesné...