Než jsem vůbec byla schopna cokoliv napsat, dlouze jsem seděla a pak přiložila prsty na klávesu..já vlastně obdivuji lidi-Tebe co VYDRŽÍ a tiše přihlížejí, protože jim vlastně vůbec nic jiného nezbívá..ustojí daný problém...
Vzala jsem si muže s kterým jsem byla 6let jen kamarádka,(taky zvláštní zvrat):-)má dvě dospívající děti 13 a 17let..občas přijde nějaký problém, při kterém si já pomalu ohryzávám nehty a on to hravě a s noblesou vyřeší...ale hlavně! Zafunguje to!Nevím, kde bere v sobě ten klid a rozvážnost, možná to, že mě je 29 a jemu o 7 víc??? Nebo povaha? Ani nevím...
V každém případě vím, že od lidí jako jsi Ty, nebo můj manžel by jsme se měli učit, protože NEŘEŠIT a líně přihlížet umí každý...já jen doufám, že mám tak velké srdce nato, abych se s tím za pár let poprala taky..čekáme totiž v lednu miminko.... :-))
Držím palečky a přeji už jen modré nebe bez mráčků.... Pet