Lizzie, Caira měla štěstí, že patřila mezi ty ženy, kterým poloha na zádech nedělá problém. Ne každá takové štěstí má - já mezi ně patřím. Na zádech jsem měla větší bolesti, dušnost, bylo mi na omdlení a v neposlední řadě mi dělaly problémy nožky hozené nahoře (měla jsem v těhotenství problém s opakovaně zablokovanými zády). Že mi té poloze ustávaly "tlačící stahy" a porod nepostupoval, to už je jenom taková drobnost (to není můj dojem, to je zjištěno opakovanou zkutečností, že jakmile jsem zaujala jakoukoli jinou polohu, mimčo se dralo ven, jakmile mě lékař vrátil zpátky na záda, bylo nahoře, stahy přestaly být tlačící a opět začaly být "normální" a dle vnitřního vyšetření mimčo nebylo připravené tlačit se ven). Já naopak narozdíl od tebe znám dost mamin, který měly tyto problémy, včetně toho, že jim třeba nebylo "jenom" na omdlení, ale že opravdu omdlévaly. Na porodním lůžku, ne přímo vleže, ale v té poloze, kterou porodníci tak optimisticky nazývají "polosed".

Ten pocit, když miminko držím v náručí, je samozřejmě úžasný. Ale ten pocit, že vlastní blbostí a špatným výběrem porodnice jsem mu zadělala na potenciální problémy (ona tahle poloha může vyústit až do podoby, kdy "se dusí" nejenom mamina, ale i dítě... ano, věděla jsem to před porodem, ale tehdy jsem na ten problém koukala stejně, jako ty, jako na přehánění) už ani zdaleka tak úžasný není. A i když věřím tomu, že mezitímco moje dušení PA odpálkovaly se slovy, že to je naprosto normální a má to skoro každá (!!!), tak dušení dítěte by je už tak klidné nenechalo, tak nejsem masochista, abych se ve jménu pohodlí lékaře nechala vmanévrovat do něčeho, co mně zbytečně ubližuje.

Porodní asistenky i porodníci, kteří nedokáží odvést porod v takové poloze, v jaké je to příjemné ženě, by si měli doplnit vzdělání. Vždyť by přeci měli být profíci, ne?

------------