Ano, i já si myslím, že i naše geny nám můžou nadělit pěkné "nadělení". Jenže o těch adoptovaných se víc mluví, víc ví, geny a problematické chování se dávají více do souvislosti. Možná, že skutečný sociologický výzkum by ukázal, že geny nehrají tak velkou roli nebo že vůbec nejsou v zájemné souvislosti s tím, s čím je dáváme dohromady. Opravdu neznám žádnou odbornou práci a studii, která by musela adoptivní rodiče strašit. Když se podívám po svých sourozeních, po sourozencích rodičů a prarodičů (kteří byli samozřejmě třeba i ze 7 dětí), jak byli a jsou rozdílní. Měli někdy dobrodružné osudy, někdy zcela usedlé. A jsou to jedny geny! Ale kdyby tak ten drobrodružný potomek byla adoptovaný, to by bylo vysvětleních, že se ozývají jeho geny, že to výchova nezvládla... Ale kdež, není to tak. No je to jen úvaha.